Venkovní pelech pro psa – 5 tipů, aby si ho štěně zamilovalo

Plán je jasný: Přejete si, aby váš nový čtyřnohý člen rodiny spal ve své boudě venku. Docílit toho, aniž by pejsek nestrádal a nezískal žádné trauma, bude vyžadovat velkou dávku trpělivosti. Tady je pět osvědčených tipů, které by se vám mohly hodit.

Tento článek neřeší, jestli spaní venku ANO nebo NE a jaké jsou bonusy nebo nevýhody obou řešení. Je pro pánečky, kteří se v otázce, zda psa ubytovat doma či venku rozhodli pro druhou variantu.

Ostatně mnoho loveckých, služebních nebo tažných plemen po bydlení v domě extra netouží, a pokud bude mít ve své boudě pocit bezpečí a vlastní „adresy“, vůbec nestrádá. Naopak – venkovní boudu s pelechem bude pouvažovat za své útočiště a domov, kde může mít vytoužený klid. Jestliže však uděláte chyby ve výchově hned na začátku, může se snaha ubytovat štěně venku změnit doslova na „boj o boudu“, kterou pes nakonec může absolutně ignorovat nebo dokonce upřímně nenávidět.

Aby se vám to nestalo, máme pro vás několik užitečných tipů: 

1. Šupem do boudy

Nic neodkládejte. Jestliže si přejete, aby pejsek bydlel ve své boudě, nachystejte mu ji hned na začátek. Žádné plemeno, které nebylo záměrně šlechtěno pro pobyt doma, nebude ve správně vybavené a umístěné boudě (zateplené, v závětří, s kvalitním pelechem nebo matrací) strádat a to dokonce ani při větších mrazech.

Boudu štěňátku jako místo ke spaní představte hned první den, protože kdyby strávilo třeba několik prvních nocí ve vaší blízkosti například v ložnici, považovalo by pak boudu za vyhnanství a trest. Vůbec by nechápalo, proč se v ní ocitlo, když se tolik snaží být hodné.

2. Pachy jako spojenec

Snažte si představit, jak se asi štěně cítí. Pozor: Následující souvětí může způsobit, že štěňátko neskončí v boudě, ale už navždy ve vaší posteli. Pravda je ovšem taková, že štěně rázem přišlo o matku a také sourozence a ocitlo se samo (bez dalších čtvernožců) v neznámém světě, kde má jako pevný záchytný bod jen a jen vás.

Vy jste sice připraveni ho milovat a věnovat se mu, jenže zároveň máte své důvody, proč chcete, aby spalo venku. OK. Určitě to společně dokážete, jen znovu opakujeme (protože je to podstatné): Klíčová je empatie a důslednost z vaší strany.

Do boudy umístěte například kousek koberce s pachy matky štěněte a jeho sourozenců (chovatel vám jistě vyjde na požádání vstříc), vzdejte se svého nevypraného trička nebo třeba ponožek a dejte je do boudy. Všechny tyto pachy štěně budou uklidňovat. Rádo se přitulí také k něčemu hebkému, velmi se přimlouváme například za myš Mausie, ta je sázkou na jistotu. Na rozdíl od člověčích plyšáků vydrží i ostré štěněčí zoubky.

3. Jak velký?

Vyberte pelíšek vhodné velikosti, ve které se štěně nebude příliš „ztrácet“. Když už po něm chcete něco tak těžkého, jako je bydlení venku o samotě, investici do většího pelechu nebo matrace až povyroste, si rozhodně zaslouží. Jestliže se pejsek má kde stulit, cítí se mnohem bezpečněji.

Při výběru materiálu zohledněte, že psa čeká mnohem akčnější život, než „kolegy“ z bytů nebo obyvatele domů (kterým pánečci obvykle před vpuštěním dovnitř tlapky očistí). Zvolte pelech z odolného materiálu se snadnou údržbou, spíše tmavšího odstínu. A rovnou se vybavte speciálními přípravky šetrnými pro psí srst, pokožku i citlivý čumáček.

4. Čas na bivak

Při pohledu přes plot, například od sousedů, to může vypadat trochu podivně. Psí bouda a vedle ní karimatka s postavou zakuklenou ve spacáku nebo lidský stan. Věřte ale, že tohle je jeden z neosvědčenějších způsobů, jak přimět štěně spát venku – vzdát se na první dva tři dny pohodlí své vlastní postele. Docílíte tak toho, že pes spí od začátku přesně na tom místě, na kterém si přejete, aby byl.

Cítí vaši přítomnost, ale zároveň se trochu obává vystrčit čeníšek do neznámé tmy a tak většina štěňat skutečně zůstane v boudě a snadno si zvykne (výjimky, jako obvykle, samozřejmě existují). Páneček pak může být o poznání klidnější. „Bivak“ nedoporučují odborníci na výcvik praktikovat příliš dlouho, aby pak nenastaly problémy s odstěhováním člověka zpět do domu.

Náš tip: Jestliže vám spaní venku připadá jako extrémní, udělejte si na štěně večer alespoň čas. Co třeba taková soukromá „černá půlhodinka“ plná něžného mazlení a špitání, kdy se pejsek uklidní a napůl usne? Ani po probuzení nenechávejte psa dlouho samotného a věnujte se mu.

5. Chválit, chválit, chválit

Pobyt v boudě je výkon, který zaslouží odměnu. Vyberte v souvislosti s ním jasné, krátké a zřetelné pokyny jako: „Šup do boudy.“ „Boudička.“ „Místo.“ „Kde máš místo?“ apod. Co vám bude oběma vyhovovat. Za každý úspěch psa odměňte. A sebe taky.

Vaše Pelíšky Dog.cz